Ještě před deseti lety působili humanoidní roboti jako rekvizita z filmů. Ikonické postavy androidů jsme vídali v Hollywoodu nebo na stránkách sci-fi románů, ale nikdo vážně nevěřil, že by mohli vstoupit do reálné ekonomiky. Dnes se situace mění rychleji, než kdokoli čekal. Prototypy humanoidních robotů už nepochodují jen výstavními halami – začínají reálně pracovat v továrnách, skladech a dokonce i v maloobchodu.

Tesla, Figure AI nebo kanadská Sanctuary AI představily stroje, které zvládají zvedat předměty, manipulovat s nimi, orientovat se v prostoru a díky umělé inteligenci se učit nové úkoly. To, co ještě donedávna působilo jako demonstrace možností, se mění v první náznaky masového nasazení. Není otázkou, zda humanoidi přijdou. Jde jen o to, jak rychle a v jakém měřítku změní svět práce i našich domácností.

Tesla a její Optimus: robot s mozkem z aut

Elon Musk znovu ukazuje, jak dokáže zrychlit vývoj. Humanoidní robot Optimus, vysoký 173 cm a vážící 56 kg, má být logickým rozšířením technologií, které Tesla používá ve svých autonomních vozech. Je poháněn stejnou neuronovou sítí a učí se z obrovského množství dat nasbíraných miliony automobilů na silnicích.

Optimus dokáže unést 20 kilogramů a cílem je, aby byl vyráběn podobně jako auta – ve velkých sériích. Tesla má oproti konkurenci zásadní výhodu: vlastní továrny, robotizované linky a zkušenost s rychlou výrobní škálou. Už během několika let může spustit omezenou sériovou produkci. Pokud se to podaří, bude to první humanoidní robot připravený pro masovější využití.

Figure AI: startup, který si získal BMW i Microsoft

Mladá firma Figure AI, založená teprve v roce 2022 Brettem Adcockem, se stala fenoménem. Na rozdíl od Tesly nemá zázemí obří korporace, ale podařilo se jí získat strategické partnery i investory. V roce 2024 začali roboty Figure testovat přímo ve výrobním závodě BMW v americkém Spartanburgu.

Nejnovější model Figure 02 je vybaven šesti kamerami, výkonnými AI čipy a má šestnáct stupňů volnosti v každé ruce, což mu umožňuje detailní manipulaci. Investoři jako Microsoft, Nvidia nebo Jeff Bezos do firmy vložili 675 milionů dolarů. Hodnota společnosti se odhaduje na 2,6 miliardy a podle projekcí by do roku 2029 mohla generovat tržby až 9 miliard dolarů. Pokud se predikce naplní, Figure se stane jedním z nejrychleji rostoucích technologických startupů současnosti.

Sanctuary AI: když je důležitější mozek než svaly

Kanadská Sanctuary AI volí jinou cestu. Namísto zaměření na mechaniku těla staví na konceptu „digitální mysli“. Jejich platforma Carbon™ kombinuje symbolické uvažování, logické procesy i hluboké učení. Výsledkem je robot Phoenix, který je schopen naučit se stovky úkolů během jediného dne.

Phoenix měří 170 cm, unese 25 kg a byl nasazen do reálných provozů v kanadském maloobchodu. Tam zvládl přes sto činností – od přemisťování zboží až po označování cenovkami. Sanctuary tak ukazuje, že humanoidi nemusejí být jen technologickou atrakcí, ale mohou zastávat konkrétní pracovní role.

Roboti v obchodech i domácnostech

Zatímco Tesla, Figure či Sanctuary cílí na průmysl, další společnosti rozvíjejí projekty pro jiné oblasti. Amazon i Mercedes testují roboty v logistice, Xiaomi v Číně představilo humanoida CyberOne zaměřeného na interakci s lidmi a rozpoznávání emocí.

Japonsko už několik let využívá roboty Paro a Lovot v péči o seniory, kde slouží jako emoční podpora. Tyto stroje sice nejsou plnohodnotnými humanoidy, ale ukazují, že psychologický efekt je stejně důležitý jako technická funkčnost. Lidé reagují na tváře, gesta a hlas. Čím více se stroj podobá člověku, tím přirozenější je interakce – ovšem s rizikem tzv. Uncanny Valley, tedy tísnivého pocitu, když robot působí „téměř lidsky“, ale ne úplně. Fenomén, který známe třeba z robotky Sophie, tak zůstává výzvou i pro designéry.

Nová pravidla hry: kdo ponese odpovědnost?

Rok 2025 je zlomový. První nasazení ukazují, že humanoidní roboti nejsou vzdálená budoucnost. Tesla testuje výrobu Optimuse, Figure získalo BMW, Sanctuary nasazuje Phoenixe. Začíná se rýsovat svět, kde se humanoidi stanou běžnou součástí života – nejprve v továrnách a logistice, později i v domácnostech.

Možná už za pár let si lidé nebudou pořizovat jen auto či počítač, ale i vlastního robota. Stejně jako se kdysi stala samozřejmostí lednička nebo Wi-Fi, může se stát samozřejmostí osobní humanoidní asistent.

Zůstává ale zásadní otázka: kdo nastaví pravidla jejich používání a kdo ponese odpovědnost, pokud robot udělá chybu? Bude to výrobce, uživatel, nebo nový regulatorní rámec? Technologie je připravená, ale etika a legislativa zatím zaostávají.

Humanoidní roboti už nejsou jen kapitola ze sci-fi. Jsou to noví hráči na poli práce, průmyslu i každodenního života. A čím dřív si položíme otázku, jaké místo jim chceme dát, tím lépe dokážeme zvládnout příchod éry, která začíná právě teď.