Umělá inteligence se stala novým bitevním polem mezi Spojenými státy a Čínou. ChatGPT, globální standard a symbol amerického ekosystému, proti DeepSeeku – čínskému fenoménu, který dobývá svět rychlostí a úsporností. Nejde přitom jen o software. Trh s AI měl v roce 2024 hodnotu 200 miliard dolarů a do roku 2030 míří k 1,3 bilionu. Nvidia ovládá až 80 % klíčových čipů, zatímco Peking pumpuje stovky miliard do soběstačnosti. Výpočetní výkon, data a energie se mění v nové zdroje moci – a ten, kdo nastaví pravidla pro své modely dnes, může už zítra určovat, co bude „pravda“ a co se ztratí beze stopy.

Dva odlišné světy

Když se v roce 2022 na veřejnost dostal ChatGPT, působilo to jako revoluce. Poprvé měl běžný uživatel v ruce nástroj, který psal, vysvětloval a překládal s takovou lehkostí, že vypadal téměř lidsky. Nástroj, který dokázal během sekund sepsat úřední dopis, vysvětlit kvantovou fyziku na úrovni základní školy nebo navrhnout obchodní plán. OpenAI se stal synonymem pro moderní umělou inteligenci – americká vlajková loď, do níž proudily miliardy dolarů od Microsoftu a dalších investorů.

Na opačné straně zeměkoule vznikal v tichosti čínský rival. DeepSeek. Ne tak známý, ne tak okouzlující ve stylu odpovědí. Zato s jinou filozofií: místo na eleganci se soustředil na proces. Odpovědi byly někdy strohé, ale výpočty rychlé a levné. V roce 2024 se DeepSeek rozšířil do desítek zemí a zaujal zejména tam, kde rozhodovala cena a přístupnost. Zatímco ChatGPT se stal „jazykem institucí“ – od amerických univerzit po evropské korporace –, DeepSeek mířil na masové nasazení v zemích Afriky, Latinské Ameriky či jihovýchodní Asie.

Pilíře moci: výkon, data, energie

Za kulisami softwaru stojí tvrdá realita fyzického světa. Každý model potřebuje tři základní zdroje – výpočetní výkon, data a energii.

Výkon dnes znamená hlavně čipy GPU, které vyrábí americká Nvidia. Její dominance je ohromující: v roce 2024 měla podle odhadů přes 80 % trhu s nejvýkonnějšími čipy pro trénink neuronových sítí. Bez nich nelze velké jazykové modely postavit. Cena jednoho serverového racku s desítkami čipů se vyšplhala na miliony dolarů.

Druhý pilíř – data. ChatGPT je trénován na anglických textech, encyklopediích, miliardách článků a internetových příspěvků. DeepSeek má jinou výhodu: čínská vláda má přístup k obrovským domácím datovým setům, které nejsou dostupné zahraničí. To znamená nejen velikost, ale i kontrolu nad obsahem.

A konečně energie. Trénink modelů je energeticky náročný do té míry, že se srovnává s provozem malých elektráren. Spotřeba jednoho velkého tréninku může dosáhnout desítek gigawatthodin – srovnatelně s roční spotřebou menšího města. Proto se centra staví tam, kde je levná elektřina a dostatek chlazení. Amerika i Čína v tom vedou, ale oba systémy čelí rostoucí kritice kvůli ekologické stopě.

Americká strategie: kontrola čipů a norem

Spojené státy si uvědomily, že jejich největší síla není jen ve startupech, ale v infrastruktuře. Ovládají klíčové technologie výroby čipů – od Nvidie přes výrobní procesy TSMC, kde mají nepřímý vliv, až po software na návrh čipů. Proto Washington od roku 2023 postupně zpřísňoval exportní omezení na špičkové GPU do Číny.

Druhý krok je méně viditelný, ale stejně mocný: nastavení norem. Americké firmy a instituce tlačí své standardy na půdě mezinárodních organizací, od OSN po Evropskou unii. Pokud se americké modely stanou „defaultem“ v bankovnictví, zdravotnictví nebo vzdělávání, vytvoří se přirozený monopol – kdo nehraje podle těchto pravidel, nemůže se připojit k systému.

Čínská odpověď: DeepSeek a digitální Hedvábná stezka

Peking reaguje vlastním plánem. V roce 2017 vyhlásil strategii stát se do roku 2030 světovým lídrem v AI. Do výzkumu a rozvoje pumpuje stovky miliard dolarů. Huawei, Baidu a další čínské technologické giganty staví obrovská datová centra a navrhují vlastní čipy, aby obešli americké bariéry.

DeepSeek se stal vlajkovým produktem této strategie. Je levný, rychlý a přístupný. Čína jej nabízí jako součást „digitální Hedvábné stezky“ – tedy technologických balíčků, které poskytuje partnerským zemím v Africe, Asii a Latinské Americe. Vedle železnic, přístavů a 5G sítí tak exportuje i svou verzi umělé inteligence.

Pro mnohé vlády je to lákavá nabídka: infrastruktura plus software, bez amerických podmínek a licencí.

Pravidla reality: kdo píše, ten vládne

Zatímco hardware a energie jsou viditelné, nejnebezpečnější je tichý boj o pravidla. Umělá inteligence totiž nevytváří jen texty – vytváří samotné rámce, co je považováno za správné a co ne.

ChatGPT odpovídá podle amerického kulturního a právního kontextu. DeepSeek podle čínského. Pokud se některý z modelů stane standardem ve školách, úřadech nebo médiích, jeho způsob třídění informací se stane součástí kolektivního vědomí. Jinak řečeno: kdo nastaví algoritmus, určuje, co je „pravda“.

To je skutečný důvod, proč se soupeření o AI stalo geopolitickým tématem číslo jedna.

Bitva o budoucnost

Trh s umělou inteligencí je dnes jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. V roce 2024 měl hodnotu okolo 200 miliard dolarů, přičemž do roku 2030 má vzrůst na 1,3 bilionu. Nejvíce investic proudí do generativních modelů, autonomních systémů a průmyslové robotiky.

Nad tím vším ale visí otázka: kdo ovládne základní infrastrukturu. Čipy, datové toky, energetické kapacity, právní rámce. Vše ostatní – aplikace, start-upy, inovace – stojí až na druhé příčce.

Konec iluzí

Souboj ChatGPT a DeepSeek není o tom, kdo napíše hezčí esej. Je to soutěž o to, kdo nastaví jazyk, ve kterém budou mluvit vlády, univerzity a firmy příštích dekád.

Pokud zvítězí americký model, svět přijme americká pravidla. Pokud se prosadí čínský, do hry vstoupí jiná logika – ta, která propojuje technologie s centrální kontrolou.

Ať už to dopadne jakkoli, jedno je jisté: umělá inteligence už není jen vědeckým experimentem. Je to infrastruktura, nová elektřina 21. století. A kdo ji bude řídit, bude mít v rukou nejen ekonomickou, ale i kulturní a politickou moc.